Den dr. Zamenhofa a esperantské kultury

Esperantisté a jejich příznivci ve více než 120 zemích světa si připomínají 15.prosinec, kdy se r. 1859 narodil iniciátor esperanta doktor Ludvík Lazar Zamenhof, jako den, kdy v rámci setkání a kulturních akcí i prostřednictvím tiskových zpráv mj. prezentují jeho život, dílo a poselství, a stejně tak i bohatství živé mezinárodní kultury v tomto jazyce, která se za 128 let od svého vzniku – v zájmu sblížení a porozumění mezi národy na bázi rovnoprávné komunikace – rozvinula. Aktualitu k tomuto dni přinesl např. Brněnský rozhlas či ranní vysílání České televize.

Na úvod dlužno připomenout, že esperantské hnutí nikterak nebojuje proti národním jazykům či jejich používání, naopak např. podporuje jazyky minoritních národů a řada esperantistů samozřejmě jiné cizí jazyky ovládá a v praxi používá. Esperanto však nabízí zejména neformální osobní kontakty a vyšší šanci na dosažení plynné komunikace na důstojné úrovni. Umožňuje tak poznávat svět lépe než např. z pozice běžného turisty – bezprostředně a bez filtrace informací mainstreamový­mi médii.

Esperanto se učí i rodilí mluvčí angličtiny, např. do nového kurzu na Duolingo (pro anglicky mluvící) se od konce května letošního roku přihlásilo přes 225 000 nových studentů.

Základní přehled o životě a díle dr. Ludvíka Lazara Zamenhofa přináší wikipedický článek. Doporučujeme vám dále článek o jeho dětství a mládí Příběh vzniku esperanta a zajímavé krátké studie s podtitulem Chlapec s velkým snem a Esperanto s psychologického hlediska (o možných příčinách podvědomých předsudků – z brožury „Objevte esperanto“, celá ke stažení ZDE). Nejpodrobnějším životopisným zdrojem v češtině je pravděpodobně kniha Člověk proti Babylonu (v překladu Jindřišky Drahotové).

L.L.Zamenhof byl jazykový génius, polyglot a humanista a uživatelé jím navrženého jazyka si (obzvláště, i když samozřejmě nejen) u příležitosti jeho narozenin připomínají ukázky z jeho původního díla, básnické tvorby i překladů ze světové beletrie (Starý zákon, Goethe, Gogol, Moliére, Dickens a další).


V tomto předvánočním čase uvádíme jako příklad jeho překlad Andersenových pohádek

Text prvního dílu překladu v elektronické podobě

Princezna na hrášku – zvuková ukázka z 8dílného CD v interpretaci Stana Marčeka


Esperanto se terminologicky i stylisticky stále rozvíjí a obohacuje. Vyšlo v něm dosud vyšlo přes 60 tisíc titulů nejrůznějších žánrů (přeložených i původních). Přehled současné knižní nabídky nabízí např. Katalog Mezinárodního esp. svazu (se sídlem v Rotterdamu). Knihovna ČES v Muzeu esperanta ve Svitavách zahrnuje přes 16 000 zkatalogizovaných knih. jednotek (+ rozsáhlý depozitář a archív). Na jejích stránkách můžete nalézt i přehled nejvýznamnějších esperantských „kamenných“ i elektronických knihoven ve světě. Největším vydavatelem esperantské literatury v ČR je nakladatelství KAVA-PECH Dobřichovice. Interaktivní sbírky svitavského Muzea esperanta na sociální síti Ipernity, které koncem listopadu 2015 zaznamenaly 100 000 virtuálních návštěv z 90 zemí světa, nabízejí mj. i Multimediální album na téma Zamenhof. Přehled odkazů na multimediální soubory v esperantu ohledně života a díla dr. Zamenhofa se nachází zde (se suplementem zde).

Nakolik je esperanto jazyk zvukomalebný, se můžete sami přesvědčit např. na příkladě nahrávky krásné vánoční básně Prosinec od Fráni Šrámka (střídavě v českém originálu a v překladu – text ke stažení zde).

Ze stálé expozice v Centru Zamenhofa v jeho rodišti Bialystoku, které je významným centrem interkulturního vzdělávání v regionu

Esperantskou historii a současnost a kulturu představuje vícero muzeí – nejen ve Svitavách, ale např. ve Vídni (kde je muzeum oficiální součástí Rakouské národní knihovny). Gray (Francie) či Subirats (Katalánsko/Špa­nělsko). To nejnovější (z r. 2013) a zároveň nejrozsáhlejší se nachází na univerzitě Zaozhuang v Číně.

V esperantu vycházejí stovky časopisů a vysílají v něm i rozhlasové stanice a podcasty: mezi v současné době nejoblíbenější patří Muzaiko a Varsovia Vento.

V tomto jazyce můžee zhlédnout, zejména v rámci významnějších mezinárodních akcí, i kvalitní amatérská divadelní vystoupení – pro ilustraci se můžete podívat na adaptaci R.U.R. od Karla Čapka v podání členů svitavského studentského souboru DOMA a členů ČES (hrát před účastníky z 60 zemí světa je pro herce hrající v národních jazycích těžko splnitelný sen).

Pokud jde o hudbu, nabízíme čtenářům, kteří nemají představu, jak esperanto vlastně zní, ukázky vánoční hudby v esperantu (s interprety z Nizozemí, Mexika, Maďarska a dalších zemí).

Unikátní a nenahraditelný zážitek je ale především živá mluvená kultura, pěstovaná v rámci mnoha mezinárodních esperantských akcí, které probíhají v průběhu celého roku. Osobní přátelské kontakty s lidmi z mnoha zemí, možnost bezprostřední komunikace na rovnocenné bázi, to je největší devíza, kterou esperanto láká. Záběry z atmosféry setkání můžete zhlédnout např. na tomto informačním videu.


Bližší informace praktického rázu můžete nalézt např. v článku Proč a jak se učit esperanto.


Schůzky na oslavu tohoto dne probíhají v tomto čase nejen v zahraničí, ale i v různých klubech a kroužcích Českého esperantského svazu.

Malá výstava esperantské literatury v rámci 7. Adventního matiné pořádaného 12.12. klubem „La Ponto“ v Městské knihovně v Písku

Putovní výstavu Je esperanto mrtvý jazyk?, která představuje Zamenhofův projekt v bohatství současných možností aplikace, hostilo již 37 knihoven, muzeí, kulturních domů a dalších institucí ve 12 krajích republiky.

Související články:

15.12. si připomínáme výročí narození dr. Zamenhofa

Novinky k narozeninám dr. Zamenhofa

Pavla Dvořáková,–padv-


Soubory
pdf Chlapec s velkým snem.pdf (240.42 kB)
pdf Esperanto z psychologickeho hlediska.pdf (133.46 kB)
jpg Plakat ke Dni Zamenhofa a esp. knihy 2015.jpg (1.05 MB)
pdf Šrámek - Prosinec - Decembro.pdf (493.05 kB)
pdf Zamenhof - basen Ho mia kor' - v originalu a v prekladu.pdf (115.24 kB)
pdf Zamenhof-O vzniku esperanta.pdf (118.05 kB)
jpg Den knihy 15.12.2015 - plakat.jpg (1.02 MB)

  • zveřejněno 15. 12. 2015, což bylo před 5 lety
  • od té doby článek otevřelo 900 čtenářů
  • stránku si můžete vytisknout

Komentáře

kamala

#1 kamala

Bedaŭrinde ne ĉiujn dosierojn mi povus malfermi...

před 5 lety

Podělte se o svůj názor

 
Administrace - Aleš Tomeček © 2009-2020