Opera Sternenhoch v esperantu na scéně Národního divadla

Dne 7. dubna 2018 uvedla Nová scéna Národního divadla v Praze světovou premiéru opery Ivana Achera Sternenhoch, nastudovanou celou v esperantu.

Autor Ivan Acher (*1973) vytvořil hudbu k několika filmům a více než 100 divadelním představením, opera je však jeho debutem.

Její předlohou je expresionistické hororové a groteskní romaneto Utrpení knížete Sternenhocha spisovatele a svérázného filozofa Ladislava Klímy (1878–1928). Jde o fiktivní deník bohatého, ale ošklivého knížete Sternenhocha a jeho peripetií s jeho ženou Helgou, kterou nenávidí i miluje až za hrob. Romaneto je ke stažení zde

Dílo v režii Michala Dočekala hudebně nastudoval umělecký ředitel opery ND Petr Kofroň. Dramaturgem je Beno Blachut Jr, kostýmy navrhla Eva Jiřikovská. (Více viz Popis představení na webu Národního divadla). V představení hraje významnou roli i tanec a není prý proto určeno jen pro operní fajnšmekry.

Proč právě esperanto?

Aby diváci více sledovali hudbu a méně se soustředili na tzv. chytání slov, rozhodl se autor uvést operu v esperantu, které již z předchozí doby znal a měl s ním zkušenosti. V květnu 2017 oslovil Maxe Kašparů, jenž následně kontaktoval Miroslava Malovce a tím začala vzájemná spolupráce. Ivan Acher posílal jednotlivé scény, kde tučně vyznačil, které věty chce přeložit do esperanta, prozaicky, bez rýmů, a teprve na tento esperantský text skládal hudbu.

Rozhovor s Miroslavem Malovcem v esperantu, týkající se zejména překladu opery, vyšel 10.4.2018 v in­ternetovém časopise Libera Folio.

Pro potřeby informování příznivců esperanta v zahraničí o tomto díle byl na televizním webu Novajxoj.weebly­.com zveřejněn rozhovor s režisérem Michalem Dočekalem, opatřený titulky v esperantu. Video bylo převzato z videokanálu Pavola Kaščáka, provozovatele Verda Stacio.


Premiéra 7.4. byla zcela vyprodána. Pro lepší porozumění ději byla opera doprovázena titulky v češtině a angličtině. Pro hlubší pochopení je ale znalost literární předlohy pokládána za více než žádoucí. Po představení se v předsálí konala malá oslava, kde byl představen i esperantský překladatel Miroslav Malovec (jinak známý veřejnosti i jako zakladatel a první správce české Wikpedie). Akce se zúčastnila i Leonarda Chaloupková, místopředsedkyně Českého esperantského svazu.

Na videokanálu Opera Národního divadla byla 10.4. zveřejněna téměř 4minutová reportáž s ukázkami z díla i krátkými rozhovory.

Na obrázku níže vidíte překladatele Miroslava Malovce (vlevo) a autora hudby i libreta Ivana Achera.

Skvělé pěvecké výkony Sergeje Kostkova (v roli Sternenhocha), Vandy Šípové (v roli Helgy) a dalších pěvců prokázaly publiku zpěvnost esperanta, zvukově velmi podobného italštině a schopného podtrhnout dramatičnost děje. Díky tomu bylo docíleno záměru autora vytvořit atmosféru tzv. velké opery.

Reprízy představení se v 1. polovině tohoto roku konají 13. května a 24. června. Vstupenky v ceně 290,–, 350,– a 390,– Kč jsou k zakoupení i online ZDE.

Na termín 13.5. se zvažuje kolektivní návštěva z řad esperantistů s následným posezením v divadelní kavárně. Zájemci, pište prosím na tuto adresu. Doporučujeme seznámit se nejdříve s obsahem a charakterem díla (viz odkazy níže) – nejedná se popravdě o běžnou romantickou klasiku!

foto ze závěrečné děkovačky


Esperanto a opera

Dlužno říci, že tento počin není v Národním divadle zcela první a jediný (a možná – doufejme – ani poslední☺?). Již v r. 1952 byla v ND např. nastudována a uskutečněna rozhlasová nahrávka v esperantu celé Dvořákovy „Rusalky“ – s Marií Tauberovou a Karlem Kalašem v hlavních rolích a Karlem Högerem (aktivním esperantistou) v roli vypravěče (můžete si poslechnout krátkou audioukázku). Kompletní nahrávka vyšla ve formě MC i 3CD v Českém rozhlase.

V esperantu existují stovky kvalitních překladů známých operních árií, ale vzhledem k tomu, že hnutí jeho stoupenců a uživatelů funguje na dobrovolnické bázi s minimálními financemi, je obtížné realizovat v tomto jazyce celá operní představení. Proto se tyto skladby prezentují převážně v rámci významných kulturních esperantských akcí. Pro zajímavost a představu si můžete poslechnout např. árii z Mozartovy Kouzelné flétny (v podání M. Smyčky, čestného člena ČES, a K. Kudlíkové) a „Mefistovu serenádu“ z Gounodovy opery Faust a Markétka (v podání bulharského pěvce Veselina Damjanova).



Zdroje v médiích (včetně fotografií)

Z opery jsem si dělal koupelnovou srandu a nakonec jsem jednu napsal, říká skladatel Ivan Acher Reflex.cz 29.3.2018 – Rozhovor s autorem

Krása je políbení se lásky s hrůzností. V Acherově operní prvotině Sternenhoch se zpívá v esperantu Operaplus.cz 3.4.2018

Příběh převyšující krutostí antické tragédie, ale zároveň s velkou nadsázkou a humorem. A to vše v esperantu? Rozhovor s Ivanem Acherem – měsíčník Národního divadla 2018, č. 4, str. 14–16

Ivan Acher: Co ještě snese člověk – rozhovor – Casopisharmonie.cz 3.4.2018

Sternenhoch na Nové scéně zazní v esperantu Scena.cz 4.4.2018

Světová premiéra opery Ivana Achera Sternenhoch na Nové scéně Národního divadla zazní v esperantu Top.vip.cz 5.4.2018

S velkou operou to myslíme vážně, řekl před premiérou Sternenhocha skladatel Ivan Acher Novinky.cz 6.4.2018

Opera Sternehoch: ošklivý kníže, který miluje i nenávidí svou ženu Tyden.cz 7.4.2018

Na nové scéně zazní Klímův Sternenhoch zpívaný v esperantu Pražský deník 7.4.2018

Od 1:37 skladatel Ivan Acher hovoří o tom, proč si vybral pro árie právě esperanto.

Recenze premiéry

Makabrální operní kabaret aneb Zábavný večírek u manželů Sternenhochových Operaplus.cz 8.4.2018

Klímův Sternenhoch čekal na Achera a na operu Novinky.cz 9.4.2018

Šílenství jako univerzální jazyk: nová opera Ivana Achera Casopisharmonie.cz 9.4.2018

Libreto v esperantu, dirigent tančí na plese. Acherovu novou českou operu uvedlo Národní divadlo Magazin.aktual­ne.cz 9.4.2018

Operní hlídka: Národ sobě – Klíma redivivus Ceskatelevize.cz – Artzona 10.4.2018

Ostatní

Zvukové ukázky ze zkoušky opery Sternenhoch Rozhovor se skladatelem na ČR3 Vltava v rozhovoru s Ivanem Acher na ČR Vltava 3.10.2017 – od 48. minuty

Milan Dřevojánek – Osobnost:Šílenec filozofem Studie o Ladislavu Klímovi na webu Neviditelný pes

Michal Orság – Autobiografické prvky v díle Ladislava Klímy, zejména v romanetu Utrpení knížete Sternenhocha Bakalářská práce. UP Olomouc 2011.

Pavla Dvořáková, Miroslav Malovec


  • zveřejněno 10. 4. 2018, což bylo před 7 měsíci
  • od té doby článek otevřelo 400 čtenářů
  • stránku si můžete vytisknout

Komentáře

Oldřich Arnošt Fischer

#1 Oldřich Arnošt Fischer

Granda sukceso. Mi bondeziras! - Velký úspěch. Blahopřeji!

před 7 měsíci
Jan  Duda

#2 Jan Duda

BLAHOPŘEJI VŠEM TVŮRCŮM TOHOTO DÍLA A JSEM PYŠNÝ NA TO, ŽE MÁME TAKOVÉ SCHOPNÉ A ŠIKOVNÉ ESPERANTISTY,KTEŘÍ DOVEDOU TÍMTO UKÁZAT SVĚTU GENIALITU NAŠEHO JAZYKA. MOC DĚKUJI.JAN DUDA, OLOMOUC

před 7 měsíci

Podělte se o svůj názor

 
Administrace - Aleš Tomeček © 2009-2018