Okénko do historie - Eduard Kühnl

16. května 2014 uplynulo 130 let od narození diplomata Eduarda Kühnla, jednoho z klíčových průkopníkú esperantského hnutí v českých zemích. Připomeňme si při této příležitosti několik zajímavých fakt z jeho činorodého života.

Eduard Kühnl se narodil v v r. 1884 Praze a s esperantem se seznámil již jako chlapec – už od svých 16 let se věnoval jeho šíření.

Vystudoval České vysoké učení technické. V r. 1902 se jako student podílel na založení Klubu esperantistů v Praze,v němž pracoval jako jednatel. V r. 1903 jako devatenáctiletý a jako jeden z prvních esp. turistů podnikl cestu do Německa, Švýcarska a Francie, kde vyhledával a navštěvoval místní esperantisty. Své zážitky popsal v časopise Český esperantista.

V r. 1907 (ve svých 23 letech) založil Českou esperantskou unii (Bohema Unio Esperantista) a Časopis českých esperantistů, jehož šéfredaktorem byl 7 let. Plný text jednotlivých čísel časopisu ve formátu PDF si můžete bezplatně stáhout ZDE.

Pro své jazykové kvality byl v r. 1921 jmenován členem Akademie esperanta.


Je autorem děl

  • „Úplná methodická učebnice esperantapro školy a samouky“ (v l. 1909–1912 – 3 vydání)
  • „Slovník česko-esperantský“ s 25 000 slovy (1914) společně s Karlem Procházkou

    obě publikace vlastním nákladem

  • český překlad Zamenhofova „Základu esperanta“ – Fundamento de Esperanto (Praha-nakl. F. Topič – Paříž, nakl. Hachette 1909)
  • Průvodce Prahou (Gvidlibro tra Prago)

V r. 1910 spolu s Karlem Procházkou do esperanta přeložil knihu „František Lelíček ve službách Sherlocka Holmese“ (v překladu „Sherlock Holmes en la servo de la hispana trono“), jejímž autorem je Hugo Vavrečka – resp. Vavris (jedná se mimochodem o umělecký pseudonym dědečka Václava Havla).

Příběh možná mnozí z vás znáte z filmu, který podle knižní předlohy v r. 1932 s Vlastou Burianem a Martinem Fričem natočil režisér Karel Lamač (filmová ukázka je ZDE).

Úryvek z překladu si můžete přečíst Kliknutím ZDE


V r. 1914 Eduard Kühnl odcestoval do Paříže na Světový esperantský kongres. Z důvodu vypuknutí 1. světové války se však kongres nekonal a Kühnlovi se již nepodařilo vrátit se do Prahy. Jako příslušník nepřátelského státu (Rakouska-Uherska) byl zatčen a vyexpedován do Španělska, kde žil mezi esperantisty a účastnil se aktivně propagační práce na ustavení Československa. Naučil se španělštině (znalost esperanta mu jistě byla výhodou) a hned po válce se stal prvním úředníkem na československém konzulátu Barceloně a poté v Madridu; následovně byl vedoucím kanceláře na ambasádě v Santiago de Chile. Ve 30.letech věnoval svou rozsáhlou esperantskou knihovnu knihovně Národního muzea v Praze.

V letech 1942–1947 vedl první československé velvyslanectví na Kubě, které se projevovalo čilou propagační prací ve prospěch exilové vlády v Londýně. Za jeho působení bylo mj. několik lokalit na ostrově přejmenováno názvem „Lidice“, úřad měl i řadu dalších propagačních aktivit a z této doby pochází i používání názvu Lidice jako dívčího jména. Od roku 1947 byl pověřen vedením ambasády v Limě (Peru).

Archívní fotografie z uctění památky Lidic v Havaně na Kubě (zdroj:http://www.lidice-memorial.cz/)

Do své vlasti se vracel jen na dovolenou a již neměl kontakty s esperantským hnutím. V r. 1966 přišel náhla dopis z New Yorku, v němž se Eduard Kühnl dotazoval na stav esperantského hnutí v československu. Ale dříve než bylo možno mu odpovědět, přišla zpráva, že Eduard Kühnl 23. května zemřel.

V roce jeho úmrtí byl rovněž vydán jeho stručný „Tematický slovník“ (který si můžete stáhnout níže v příloze).

Osobnost Eduard Kühnla si jistě zaslouží, aby nebyla zapomenuta. Jeho život a dílo budou veřejnosti představeny i v Muzeu esperanta ve Svitavách na nové výstavě, jejíž vernisáž se bude konat 27. září 2014.


Podle článku Jiřího Patery, který vyšel v Bulletínu Pražského esperantského klubu (2014/2), článku ve Wikipedii a Enciklopedio de Esperanto v češtině připravila a odkazy a fotodokumentací opatřila Pavla Dvořáková (padv)


Soubory
doc KUHNL - Tematicky slovnik.doc (91 kB)

  • zveřejněno 31. 5. 2014, což bylo před 6 lety
  • od té doby článek otevřelo 995 čtenářů
  • stránku si můžete vytisknout

Komentáře

Bohužel zde zatím nejsou žádné komentáře.

Podělte se o svůj názor

 
Administrace - Aleš Tomeček © 2009-2020