Osobnosti

Osobnosti A – O


Papírník, Stanislav (1939–2015) – aktivní člen E-klubu České Budějovice, redaktor časopisu La Progreso

Papírníková, Irena (1946) autorka publikace „Burgoj kaj kasteloj“ (1980)

Pastrňák, Miloslav (1919–2014) čestný člen ČES, vedl kurzy, pomáhal nevidomým esperantistům, dlouhá léta kontroloval esperantské časopisy (Dio Benu, Starto) a publikace před zveřejněním

Pastor, Jiří (1931) byl členem prážské esperantské mládeže v době studijí, účastnil se letních škol v Doksech a Rožnově, učil mládež i dospělé

Patera, František (1920–2013) esperantista Hořicích v Podkrkonoší, člen výboru ČES (1976–1987)

Patera, Jiří (1935–2015) čestný člen ČES, redaktor Starta (do 1989), překladatel, bývalý předseda EK Praha, zpracoval Centjariĝo de esperantista klubo en Praha, vydával Bulteno de EK Praha s literární náplní

Patzelt, Julius (1857–1927) byl německý esperantista v Československu, hodinář a ladič pian, apoštol esperanta v severních Čechách, na hrobě má nápis „Per laboro al honoro“.

Pauk, Jaroslav (1898–1984) pokladník Svazu východočeských esperantistů, kronikář EK Pardubice, čestný člen klubu dr. Schulhofa

Pavlacký, Jaromír (1913-) esperantista ve Veselí nad Moravou, vydal deset pohlednic Ĉeĥoslovakaj popolkostumoj (1950), ve svém skleníku pěstoval rostliny získané výhradně od zahraničních esperantistů

Pecák, Václav (?-2002) přeložil do češtiny (s M. Malovcem) „Nový realismus“ Bruno Vogelmanna (KAVA-PECH 1996)

Pech, Josef (1882–1967) byl členem výboru, který po první světové válce založil Svaz československých esperantistů, jinak se angažoval v esperantském dělnickém hnutí, jako člen Societo de Laboristaj Turistoj en Pilzeno, procestoval celou Evropu, severní Afriku a Blízký Orient, byl také prvním předsedou Laborista Ligo Esperantista en Ĉeĥoslovakio (1920)

Pechoč, Václav (1906–1985) plzeňský aktivista pedagogické sekce, pro začátečníky vydával cyklostylovaný časopis Progresinto (1937), napsal Praktika Konversacio (1960), překládal Dumase a Vančuru (osud překladů nejasný)

Pelant, Karel (1874–1925) redaktor, volnomyšlenkář, přítel Haška a Machara, založil kluby v Brně a Praze, autor úvahy „Idea řeči mezinárodní“ (1902)

Pelclová, Bohuslava (1922) čestná členka ČES, pomáhá nevidomým esperantistům, vedla kurzy v Olomouci a v církevní škole Caritas

Pěnek, Jiří (1945) jako pracovník šumavského muzea v Kašperských Horách přeložil do esperanta stránky muzea, http://www.retour.cz/…index_es.htm

Petr, Otto (1893–1971) byl ředitelem tiskárny v Brně, s R. Hromadou vydal slovník esperantsko-český (1926)

Picková, Milena (1932–2008) knihovnice Moravské zemské knihovny v Brně, členka EK Brno a IKUE

Píč, Karel (1920–1995) esperantský spisovatel, člen esperantské akademie, mnohými považován za největšího esperantského autora, jinými odmítán pro jazykové novátorství (Litomiŝla tombejo, Klaĉejo, Ordeno de verkistoj, Recenzistiko en Esperanto)

Pisk, František (?-1982) člen svazového výboru a politickovýchovné komise ČES

Pištora, Jiří (1931–2011) čestný člen ČES, zakladatel esperantské sbírky „Dějiny esperanta“ Městského muzea v České Třebové (http://mmct.cz/…ge/9-sbirky/)

Pitlík, Augustin (1883–1960) čestný člen UEA, doktor filologie, sekretář ministerstva obchodu, generální tajemník UK 1921 v Praze, zakladatel Československého esperantského institutu (1923), místopředseda Ĉeĥoslovaka Asocio Esperantista (do 1938), ředitel kurzů v Doksech,

Pitter, Přemysl (1895–1976) český pacifista, okrajově esperantista, zachránil a vychovával během války 800 dětí (německé spolu s židovskými), po válce odešel do Švýcarska, kde ve výchovné práci pokračoval; K. Kraft o něm napsal v esperantu knihu Heroo de la amo

Podhradská, Věra (1939) – dlouholetá funkcionářka a v l.1999–2005 předsedkyně ČES, aktivní členka E-klubu Brno, předsedkyně Sdružení pro mez.jazyk esperanto, učitelka a členka vedení letního tábora v Lančově, čestná členka ČES

Pluhař, Zdeněk (1936) – býv. tajemník ČES, činný ve vědeckotechnické sekci, autor Chemického esp. slovníku, čestný člen ČES

Polák, Jaromír (1945) český publicista, pedagog, orientalista, esperantista, cestovatel, vydavatel a nakladatel

Polák, Zdeněk (1934–2010) esperantista-železničář, učitel na Lančově

Poláková, Květoslava (1949) česká publicistka, esperantistka, cestovatelka, historička se zájmem o Orient

Polenský, Jaroslav předseda pedagogické sekce (1928–1984), učil na Lančově, napsal Učebnici esperanta pro začátečníky s ilustracemi M. Tomečkové (1983)

Polnický, Pavel (1943) čestný člen ČES, tajemník ČES (1969–1973 a od r. 2000), člen výboru ČES (1989–1996), předseda české KELI, organizátor kongresů a konferencí ČES a KELI

Poppe, Vilém (?-1930) spolupracovník S. Schulhofa v Pardubicích, kde řídil lihovar

Pospíšil, Jan (1954) pracoval na projektu automatického překladu přes esperanto DLT, v Terminologia Esperanto Centro de UEA, ve vědecko-technické sekci ČES

Prachař, Ladislav (1945) autor dvoudílné učebnice esperanta pro děti (1980, 1983)

Pražák, Antonín (1886–1974) český typograf, majitel tiskárny v Jablonném nad Orlicí, která vydávala esperantské knihy (BES-adresaro, Sankta Venceslao, patro de ĉeĥa nacio aj.)

Procházka, Jiří (1923–1997) kuřimský esperantista, v EK Brno míval často přednášky (Robinsono Kruso, Ĉeĥoslovaka puparto, Fabloj de Krilov, Historio de ekspedicioj al Everest, Fungoj – nutraĵo kaj medikamento)

Procházka, Karel (1880–1957) je znám jako pokračovatel překladu Babičky po V. Tobkovi, který nečekaně odstoupil; s E. Kühlem přeložil i Sherlock Holmes en servo de la hispana trono (1910) a sestavili spolu slovník česko-esperantský (1914)

Procházka, Václav (1979) geolog, pracuje na Vysoké škole chemicko-technologické, píše texty i v esperantu, spolupráce s dr. Kavkou na geologickém slovníku, geochemický web

Přibáňová, Marie (1904-?) brněnská esperantistka, v roce 1977 přeložila do češtiny báseň Preĝo – Modlitba od Teo Junga

Pumpr, Tomáš (1906–1972) , právník, čestný člen ČES, akademik, překladatel básní a oper do esperanta (Vendita fianĉino, Najado, En la Puto, Bapto de caro Vladimir, Reĝo Lavra, Majo, Bukedo). Článek na Wikipedii

Pytloun, František (1891–1976) čestný člen ČES, předseda EK Hradec Královéa EK Poděbrady, člen výboru celostátní organizace, zařídil v Hradci Zamenhofovu ulici, napsal kurz esperanta, který dlouho používal k výuce.

Raichlová-Krapková, Běla (1871–1951) esperanto se naučila od Lorence (1889), později se věnovala socialistickým idejím, za které byla i vězněna, přeložila do češtiny píseň Rudý prapor

Rajlich, Václav (1914–2005) právník, učitel a překladatel do esperanta (Sankta Venceslao), činný v E-klubu Tábor

Rak, Pavel (1939) karikaturista a ilustrátor četných knih, českých (Králík a drůběž, angličtina, francouzština, portugalština aj.) i esperantských (Tendaraj tagoj, Rakontoj ne nur ŝercaj, Rapide pasis la temp' ap.), ilustruje Juna Amiko

Rambousek, Jan (1867–1945) generál, předseda EK České Budějovice

Raška, Josef (1906–1943) průkopník esperanta na Ostravsku, popravený gestapem; jeho syn Zdeněk překládal pro Radio-Ostrava

Reček, Antonín, autor učebnice Mezinárodní jazyk esperanto (1949)

Riedl, Ladislav (1903–1975) český lékař, psal odborné práce (Dětské choroby z nedostatku vitamínů aj.), české básně (Útržky života, Svítání nad údolím), esperantské básně (Dum tagoj kaj dum noktoj, Du melodioj aj.), sestavil Esperantsko-český slovník (1924) a Frazeologický slovník česko-esperantský (1925)

Rosický, Václav (1850–1929) český fyzik a stenograf, přispěvatel do Ottova slovníku naučného, který píše i o něm; jako esperantista byl předsedou EK Praha a předsedou Bohema Unio Esperantista

Rotrekl, Vladimír (1923–1995) předseda klubu ve Znojmě, dlouho vedl dětské kurzy

Rudolf, Miloš (1923–1988) v roce 1955 založil Tutŝtata konsulta komitato esperantista (TKKE), který byl v roce 1957 nahrazen oficiálním Ĉeĥoslovaka Esperanto-komitato

Rumler, Josef (1922–1999) český básník (//Vynášení houslí, Hrnek ranního mléka, Výstup na horu Říp/ú), překladatel z polštiny a editor klasiků, psal i v esperantu (Lasta ĉevalo, Abunde kaj redunde), desítky českých básníků přeložil do esperanta (v časopise Fonto), čestný člen ČES

Rusín, Zdeněk (1937) právník, překládá poezii (Marie Dolistová), přeložil stránky Soudní komory a Gymnázia v Teplicích

Růžičková-Pavlínová, Alena (1910–2003) čestná členka ČES, brněnská herečka, přispívala do kulturních programů klubu

Rybář, Jan (1929–2005) autor vzorového termináře Hidraŭlaj meĥanismoj

Rytíř, František (1929) veterinář v Táboře, organizoval výstavy, IFEF-konferenci v Táboře

Rýznar, Linhart (1921–2009) čestný člen ČES, známý jako „kouzelník“ a učitel esperanta přímou metodou, zakladatel klubů ve Svitavách a Poličce, člen svazového výboru (po 1969)

Rýznarová, Jarmila (1929) čestná členka ČES, spoluzakladatelka AEH, vydává Informilo, propaguje dílo S. Schulhofa

Řebíček, Jaromír (1908–1995) čestný člen ČES, čestný člen železničářské sekce, podílel se na železničářském názvosloví

Řebíček, Josef (1875–1960) železničář, podílel se na železničářské terminologii v esperantu, vydal Int. konvencio pri fervojaj person-, pakaĵ- kaj fretaĵ-trafikoj (1930), předpokládá se, že byl hlavním překladatelem Moraviaj Esperanto-Pioniroj

Řepa, Jan (1944) zvaný Fidel, netolický esperantista, byl členem výboru ČES (1999–2002)

Řezáč, Zdeněk (1920-?) jablonecký esperantista, připravoval pro esperantisty jazykové soutěže

Sádlo-Páv, Pravoslav (1925–2000) doktor práv, syn významného muzikiloga, účinkoval ve Verda ĉaro de Julio Baghy

Sattek, Antonín (1901–1985), ředitel školy, městský kronikář, organizoval letní kurzy v Příboře (1954), památník T. Čejkovi v Příboře

Sedláček, František (1880-?) čestný předseda Esperantského spolku Komenský v Ostravě (zmínka o jeho účasti při odhalování pomníku 11.5.1952 v Rot­tově parku)

Sedláček, František (1909–1991) čestný člen ČES, měl velké zásluhy o LET Lančov

Seemann, Antonín (1907–1973) český herec a režisér, s manželkou Evou vedli soubor Verda cxaro de Julio Baghy, napsal i několik jednoaktovek (Korespondu, La spirito mokas, Mi esperas)

Seemannová, Eva (1920–1999) čestná členka ČES a UEA, herečka a překladatelka (Pigmaliono, Maryša)

Scheiber, Vilibald (1904–1974) čestný člen ČES, brněnský hudebník a pedagog, ve spolupráci s Jiřím Kořínkem upravil řadu árií pro klubové koncerty

Scholze, Gustav (1889-?) československý Němec, středoškolský učitel, první předseda GEL (Germana Esperanto-Ligo en Ĉeĥoslovakio), propagátor esperanta na Liberecku

Schulhof, Stanislav (1864–1919) – lyrický básník, zakladatel E-klubu Pardubice, sbírky Per espero al despero, Kion la vivo alportis, Aŭtunaj floroj, Bohemiaj grenatoj

Sittauer, Pavel (1934) čestný člen ČES, předseda EK Třebíč, zakladatel a provozovatel LET Lančov, pro který zajistil i vydání řady publikací různých autorů (ABC, La mondo rakontas, 808 nejpoužíva­nějších slov, Historio kaj biografioj, Gramatiko de Esperanto, Ondro kaj drako, La knaboj de la Kastora Rivero)

Skalická, Jitka (1954) lingvistka, členka IKUE, autorka publikací (La apostolo Paŭlo, Jan Amos Komenský – Panglottia, La konceptoj de universala lingvo kaj rilataj nocioj en ĉeĥaj enciklopedioj kaj vortaroj, Kongresaj paroladoj de L. L. Zamenhof kiel manifesto de esperantismo, Politikaj kaj religiaj ideoj de Zamenhof, Rolo de literaturo en la esperanto-movado)

Skalička, Vladimír (1909–1991) významný český jazykovědec, zabýval se obecnou jazykovědou (tzv. Skaličkova typologie jazyků), přispěl do sborníku Problémy interlingvistiky (1987) článkem Esperanto jako pomocný jazyk

Skařupová, Marie (1913) aktivní členka „junularo Ostrava“ v padesátých letech

Sklenčka, Otto (1891–1962) hlavní delegát UEA za první republiky, působil v Hradci Králové, pracoval ve výboru svazu (ĈAE), přeložil povídku V. Vančury pro „Ĉeĥoslovaka Antologio“ (Fuĝo – Útěk) a brožurku o Hradci Králové; je mu připisována hlavní zásluha, že Československo mělo za první republiky nejsilnější zastoupení v UEA

Sklenčka, Ota (1920–1993) významný český herec, až do smrti člen ČES, syn Otty a Boženy Sklenčkových, bratranec Petra Ginze

Sklenčková, Božena (1897–1983) manželka Otty Sklenčka, sestra Marie Ginzové, spolupracovala s „Teritoria Oficejo de UEA“, pro „Ĉeĥoslovaka Antologio“ přeložila povídku Karla Nového (Vizaĝo kontraŭ vizaĝo – Tváří tvář)

Sládeček, Vladimír (1930–2010) napsal desítku knih o astrologii v češtině a přeložil několik spiritistických knih z esperanta, na esperantských akcích zpíval při kytaře

Slanina, Antonín (1905–1980) účinkoval ve Verda Stacio a Verda ĉaro de Julio Baghy, vyučoval v Letním kolegiu v Doksech, redigoval před válkou časopis Ligilo.

Slaný, Vladimír (1907–1989) čestný člen výboru EK Ostrava-Vítkovice, pořádal kursy, letní školy v Rožnově a Příboře, byl regionálním koordinátorem Ostravska, u soudního tribunálu fungoval jako tlumočník pro esperanto, přednášel ve Verda Stacio (vysílání z Ostravy)

Slavík, Antonín (1893–1942) ředitel Verda Stacio v Brně, zavražděný fašisty

Slavík, František (1900-?) účetní, odpovědný redaktor meziválečného Bultena, hlavní delegát UEA, vedoucí knižní služby Libro-Servo.

Smejkal, Jan (1962) učitel němčiny, působil v sekci mládeže ČES, přeložil propagační leták o Olomouci, v rukopisech má překlady z Jiřího Žáčka a Miroslava Skály

Smeták, Francisko (1898–1973) správně František, byl inženýr v Hradci Králové, funkcionář esperantské sekce v Ústředním spolku československých profesorů (1921)

Smetánka, Emil (1875–1949) významný český jazykovědec, profesor Karlovy university, vydavatel historických literárních památek; ve Fundamenta Krestomatio je jeho překlad z Hálka (La poeto)

Smyčka, Miroslav (1926–2017) – operní pěvec (Brno, Opava, České Budějovice, hlavně Ústí nad Labem), zpívá na esperantských akcích, pořádal esperantský Kulturní festival v Ústí nad Labem, má bohatý rejstřík písní přeložených převážně Jiřím Kořínkem; otec herečky Jolany Smyčkové, čestný člen ČES

Sonnenfeld, Ernesto (1905–1974) pocházel z Moravy, stal se však velkou postavou esperantského hnutí v Jižní Americe, člen esperantské akademie, překládal ze španělštiny

Spitz, Erich (1920–1996) vysokoškolský učitel němčiny, autor učebnic němčiny na vědeckém základě, připravoval podobnou učebnici pro esperanto, pracoval v pedagogické sekci ČES

Srbová, Ludmila (1940) pardubická esperantistka, členka dozorčí rady ČES

Staněk, František (1905–1990) čestný člen ČES, architekt, přispěl překlady do Ĉeĥoslovaka Antologio

Staněk, Josef <Jožka, kata kano> (1918–1959) novinář, druhý předseda MEM (1959, zahynul tragicky)

Staňura, Adolf (1915–2004) čestný člen ČES, překládal vědecko-fantastickou literaturu (Nesvadba, Páral, Veis), vedl jazykový výbor ČES

Stejskal, Stanislav (1887–1929) věnoval se práci pro nevidomé esperantisty, založil SOČNE (1922), redigoval Aŭroro

Stibůrek, Václav (1941) – předseda E-klubu Benešov

Strejčková-Šamlová, Marie (1891–1970) matka J. V. Šamly, často přednášela ve Verda Stacio, vedla kurzy esperanta pro policisty

Středa, Lubomír (1932–2012) pracoval v normalizačním oddělení Kary Trutnov, prosadil do dvou oborových norem názvosloví i v esperantu (kožešnické stroje a materiály), samostatně vyšlo Terminaro de feloj (Názvosloví kožešin), zabývá se zoologií (Propono de mamul-nomenklaturo en Esperanto)

Střelba, Antonín (1913) předseda klubu v České Lípě, nejstarší žijící český esperantista.

Studničková, Božena (1849–1934) básnířka poezie pro děti, v češtině i esperantu, předsedkyně První ženské skupiny esperantské (1904) při Náprstkově muzeu v Praze; píše o ní Ottův slovník naučný, dostala zlatý záslužný kříž s korunou a bronzovou záslužnou medaily Král. hl. města Prahy za práci pro děti

Suda, Stanislav (1865–1931) plzeňský nevidomý český hudební skladatel oper (U božích muk, Lešetínský kovář, Bar Kochba, Il divino Boemo), na prvním sjezdu esperantistů 1909 v Praze hrál svou skladbu na Zamenhofovu báseň „Al la fratoj“.

Suchánek, Jaroslav (1955) učitel angličtiny, diplomat (byl velvyslancem v Austrálii), propagátor esperanta v Ostravě, několikrát byl jako esperantista v televizi

Sucharda, Jaroslav (1919–1964) člen „Verda ĉaro de Julio Baghy“, na jevišti představoval Zamenhofa

Suchardová-Wildmannová, Emilie (1893–1934) byla nevidomá esperantistka, členka vývoru SOČNE (Slepecká organizace českých nevidomých esperantistů), básnířka (Hudební nálady, V dnech bouřlivých); za péči o nevidomé se udělovala medaile Emilie Suchardové (http://www.apogeum.info/tlex/heslo.php?…)

Svačina, František (1873–1953) pokladník B.U.E. (1909), jinak učitel v Českých Budějovicích, kde psal o esperantu do místního tisku

Sviták, František (1910–1978) tajemník, pak předseda Československého esperantského výboru, po založení ČES místopředseda, vedoucí delegát UEA, místopředseda mírové sekce.

Svojše, Jaroslav (1920–1983) známý skautský spisovatel se v důchodu naučil esperanto, dopisoval si s přáteli z celého světa, přispíval do časopisu La Skolta Mondo pod pseudonymem King-Kay, přeložil do esperanta Horníčkovu knihu Dobře utajené housle

Šamla, Jiří Vítězslav (1913–1994) redaktor brněnského rozhlasu, mimo jiné i esperantského vysílání Verda Stacio, autor esperantských učebnic a překladů, ke konci života citrusářských knih

Šebela, Jan (1932–1997) esperantista z Třebíče, učil na Lančově

Šikula, Jaromír (1924–2000) botanik, vysokoškolský učitel, autor odborných učebnic (Botanika veterinární, Rostlina a prostředí, Zemědělská encyklopedie) a článků v esperantu (Botanika ĝardeno en Brno, Nutraĵoj sen venenoj, Kulto de la plantoj kaj floroj, Kuracaj plantoj en la historio kaj nuntempe, Tradicia kaj moderna medicinoj)

Šilha, Antonín (1885–1966) PhDr., středoškolský profesor, autor jazykových učebnic, slovníků, pedagogických a politicko-historických prací, beletrista, překladatel z francouzštiny, ruštiny a esperanta (Učebnice pomocné řeči mezinárodní esperanto, 1926)

Šilhart, Josef (1876–1958) autor učebnice „Esperanto. Lernu fremdajn lingvojn“ (1936) a „3300 česko-esperantských odborných vět pro železniční zaměstnance a cestující“ (1923)

Škoda, Vladimír (1953) lékař, pracoval v mládežnické sekci, později v ústředním výboru ČES a pedagogické sekci, vedl písemné kurzy esperanta

Šlahařová-Štěpánová, Věra (1954) účetní, pracovala v dozorčí radě svazu

Šolc, Karel (1914–1970) zakladatel Letní školy esperanta v Doksech, úspěšný učitel Cseh-metodou i v zahraničí, jinak zaměstnanec automobilky v Mladé Boleslavi

Špína, Ladislav (1935–2010) železničář, předseda E-klubu Liberec, jeho esp. překlad V. K. Klicpery „Lavtrogo“ (Necky) hrálo Naivní divadlo Liberec 18.2.1972

Špůr, Václav (1915–1996) čestný člen ČES, spoluzakladatel, administrátor a učitel Letní školy esperanta v Doksech (1946), člen Československého esperantského výboru a výboru ČES

Štadler, Josef (?-?) první překladatel Švejka do esperanta v roce 1934 (La travivaĵoj de la brava soldato Ŝvejk dum la mondmilito)

Štruncová, Helena (1925) někdejší předsedkyně EK Praha, pedagogické sekce ČES, překládala Hrabala

Šupichová, Julie (1884–1970) čestná členka ČES a UEA, učitelka, organizátorka esperantského hnutí u nás, autorka četných publikací (Legu kaj parolu, Malý dopisovatel, Zajímáte se o esperanto? aj.), jedna z největších osobností nejen českého esperantského hnutí

Šusta, Josef (1874–1945) univerzitní profesor, historik a politik, oslovil UK 1921 v Praze

Šustr, Jaroslav (1901–1969) předseda EK Praha, zakladatel klubové knihovny, kterou třikrát zachránil před zrušením (knihovna se nyní nachází v Městském muzeu v České Třebové, čestný člen ČES

Švábíková-Kožíková, Zdeňka (1912–1994) známá česká herečka, manželka Františka Kožíka, účinkovala ve Verda Stacio

Šváček, Miloslav (1941) – předseda IKUE (Mezinárodní katolické ligy esperantistů) a české sekce IKUE, organizátor esp. táborů (Herbortice, Sebranice) a kongresů IKUE (Kroměříž, Olomouc), čestný člen ČES

Švehla, Zdeněk (1924) tenorista, zpíval v esperantské verzi Prodané nevěsty

Tarantíková, Anna (1899-?) tajemnice a zapisovatelka svazu mezi válkami, po válce její stopa mizí, zachovalo se jen pár textů (např. „La fiulo“ od B. Brechta)

Taubmann, Josef (1883–1961) učitel esperanta v Novém Boru, člen Německé esperantské ligy v ČSR

Tichý, Frank (1926–1980) vedl kurzy, dlouholetý delegát UEA ve Šlapánově

Tittl, Bedřich (1885–1929) pracoval v nábytkářské továrně v Plzni, redigoval časopis La Progreso (1918–1924), než vydávání přešlo do Prahy. Zachovala se dvacítka jeho článků.

Tobek, Vladimír (počátek 20.stol.) přeložil Černé kyrysníky (Nigraj kirasuloj) Václava Beneše Třebízského a začátek Babičky, pak nečekaně hnutí opustil (Babičku dokončil Karel Procházka)

Toman, Bohumil (1927–2016), oděvník, čestný člen EK Prostějov, který nějakou dobu vedl, vyučoval mládež ve školách.

Toman, Karel působil na kurzech v Doksech v 50, letech 20. stol.

Tomašovský, Petr (1964) – wikipedista, nejaktivnější český přispěvatel internetové esperantské encyklopedie

Tomeček, Aleš (1988) – aktivní člen České esperantské mládeže, tvůrce a technický správce webu www.esperanto.cz

Tomeček, Jiří (1960) – místopředseda Českého esperantského svazu

Tomečková, Miroslava (1960) – učitelka písemných kurzů, ilustrátorka E-publikací

Tomíšek, Jindřich (1939) čestný člen ČES, předseda Českého železničářské­ho svazu

Traxler, Karel (1914–2012) autor právnických slovníků esperantsko-českého a česko-esperantského

Tůma, Miroslav (1920–1992) autor odborné publikace „Pri la varmo“ (O teple)

Turková, Margit (1939) – činná zejména v oblasti kultury a spolupráce s E-básníky; býv. členka výboru ČES a býv. redaktorka časopisu Paco (české edice), nyní spolupracuje s Čestmírem Vidmanem, Jaroslavem Krolupperem a Věrou Ludíkovou, čestná členka ČES

Turková, Marie (1915–2010) někdejší předsedkyně plzeňského klubu, členka revizní komise ČES

Türk, Vladimír (1958) – překladatel a interpret E-písní, wikipedista, činný v oblasti digitalizace E-literatury a tvorby krátkých E-filmů

Tyráček, Václav (1919–1998) – tiskař, redaktor bulletinu Agado jihlavského klubu v 60. létech, organizátor mezinárodního setkání (1967) v Jihlavě

Urban, Erhard (1887–1969) jako číšník procestoval svět, v roce 1911 v Antverpách táhl s dalšími mladíky kočár vezoucí Zamnehofa, v roce 1958 vyšel v ročence UEA jeho Gastronomia terminaro esperanta-angla-franca-ĉeĥa.

Urban, Klement (1880–1973) středoškolský profesor zeměpisu, autor učebnic a studií o zeměpisu, nabízel esperanto zeměpisnému kongresu, významná osobnost východní Moravy http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?…

Urban, Štěpán (1913–1974) hudebník a esperantský básník (Nova Ezopo, La forlasita gitaro, Tragedio sur la kajo, Guto, La sorĉisto)

Urbanová, Eli (1922) čestná členka ČES a UEA, esperantská básnířka, autorka řady sbírek (El subaj fontoj, Peza vino, Rapide pasis la temp' aj.) a autobigrafického románu „Hetajro dancas“ (Hetéra tančí), členka esperantské akademie (1986–1995)

Valeš, Jan (1904–1978) účinkoval jako amatérský herec v pražské Verda Stacio (1949)

Válka, František (?-?) autor knihy Všude dobře, doma nejlépe, předseda EK Brno (1933)

Váňa, Vladimír (1932–1998) autor humoristických povídek v esperantu a překladatel z češtiny (Romeo, Julieta kaj tenebro, Aventuroj de la brava soldato Švejk), významný filatelista

Vančurová-Kaufmann, Marie (1959) – v letech 1982–1989 předsedkyně Sekce mládeže ČES

Vaněček, Josef (1923–1998) předseda Svazu tělesně postižených esperantistů

Vaněk, František (1884–1957) lékař, autor překladů her vydaných samizdatem (Beach, Shaw, Čapek, Bizet)

Vaněk, Miroslav (1972) esperantista z Mladé Boleslavi, spolupracuje s J. Drahotovou na čítankách E-legolibreto

Vávrovský, Josef (1879–1946) četník, pracoval v esperantském policejním hnutí, napsal česky a esperantsky publikaci „Zločinci z povolání – Profesiaj krimuloj“

Veselý, Adolf (1928) člen SAT a KE Brno, volnomyšlenkář, daroval muzeu esperanta reliéf Lantiho, přeložil články Milana Šimečky (Nia angorplena socio – Naše společnost plná úzkosti) a s Pavlou Drinockou napsal „Setkání s Abbé Pierrem“.

Vích, Josef (1932) operní pěvec, přeložil do češtiny „Jak se má zpívat“ Enrica Carusa, přispívá do esperantských kulturních programů

Vidman, Čestmír (1921–2013) český básník (Miska rýže, Vteřiny slunečních hodin aj.), čestný člen ČES

Vinař, Valda (1918–1981) divadelní režisér, přeložil do esperanta české pohádky, napsal Skandalo pro Jozefo

Vítek, Josef (1911–1983) předseda ČES (1969–1978), vyučoval v Doksech, přednášel esperantsky ve skandinávských zemích, předsedal kroužkům v Mělníce, Hradci Králové a Praze, čestný člen ČES

Vítovec, Josef (1924) esperantista ve Vodňanech, uváděný mezi významnými rodáky (http://krajpodhradem.txt.cz/…osobnosti-t/)

Vlčková, Božena (1887–1978) pracovala v esperantském slepeckém hnutí, přeložila povídky „Onklino Rozi“ (Matěj Anastáz Šimáček) a „Urbo sub signo de fajro“ (Marie Majerová)

Vlk, Miloslav (1932) kardinál, za mlada se věnoval esperantu

Vlková, Růžena (1934) esperantistka z Českých Budějovic, napsala učebnici esperanta pro děti, vydává periodikum Nova penso

Vojáček, Josef (1943) učitel informatiky, učil na Masarykově univerzitě v Brně i esperanto

Voleská, Jana – ředitelka Městského muzea v České Třebové, kde se nachází sbírka Dějiny esperanta (http://mmct.cz/…ge/9-sbirky/)

Vomáčka, Jiří (1952–2003) esperantista z Plzně, pracoval v esperantské mládeži, později jako podnikatel sponzoroval a vedl činnost plzeňského klubu

Vondráková, Jiřina (1924) členka ústředního výboru ČES (1979–1990), aktivní v EK Přerov

Vondroušek, Josef (1904–1995) čestný člen UEA, ČES, čestný předseda KE Brno, překladatel české literatury do esperanta (Čapek, Šmíd, Havel, Kožík, Švandrlík, Jirásek, Dyk), autor publikace o esperantské literatuře

Vondroušková, Ljubov (1946) ruská básnířka v Brně, její sbírky překládá do esperanta J. Krolupper

Vondroušková, Milada (1936) členka Sdružení pro esperanto v Brně, dcera J. Vondrouška

Votoček, Karel (1949) zeměměřič ze Štětí, přispívá do esperantské Wikipedie a přednáší na konferencích AEST

Votýpková, Eliška (1985) zpracovala jako diplomové práce Esperanto v Opavě v letech 1945–1967 a Esperanto v Československu 1945–1970

Vrbík, Cyril (1927–2002) katolický kněz, člen IKUE, zavražděný satanistou

Vyhlídka, Vlastimil (1927) v padesátých letech čelný představitel české esperantské mládeže

Vychodil, Jiří (1940–2012) čestný člen ČES, dlouholetý předseda sekce nevidomých a redaktor slepeckého periodika Auroro

Vymazal, František (1841–1917) polyglot, filolog, editor literárních výborů, jazykových, dějepisných a občanskovědných učebnic. Autor konverzačních příruček (28 knih série Snadno a rychle). Překladatel z ruštiny a němčiny. Napsal i učebnice volapüku a esperanta.

Vyšinková, Anna (1960) stará se o svazovou knihovnu, jako cukrářka připravuje Marcipánové vánoce pro děti v esperantském muzeu ve Svitavách

Vyšinka, Jiří (1953) za mlada aktivní v esperantské mládeži, nyní se s manželkou stará o svazovou knihovnu a knižní službu

Weiner, Alfréd (1889–1954) lékař v Hradci Králové, pro Ĉeĥoslovaka Antologio přeložil povídku Vojtěcha Rakouse „Pri la homo nescianta, kiam li naskiĝis“ (O člověku, který nevěděl, kdy se narodil)

Weinfurter, Eduard (1870–1950) nakladatel, starosta Gremia knihkupců a Svazu knihkupců a nakladatelů, editor časopisu Epocha a Český drogista, učebnic pro obchodní školy a specializovaných knihoven a kalendářů. Byl prvním předsedou Klubu esperantistů v Praze (1902), který pomáhal založit.

Werner, Jan (1933) redigoval mládežnický esperantský zpravodaj, vedl vědecko-technickou sekci svazu, napsal terminologický kurz, matematický slovník, stavbařské názvosloví, píše eseje a překládá i beletrii

Wohlgemuth, Evžen (1947–2002) brněnský zoolog, články ve Startu, české v Živě, Akvárium a terárium. Článek ve Wikipedii

Zajíček, František <HASZPRUNÁR> (1914) spolupracoval s Janou Cíchovou v esperantském vysílání Českého rozhlasu pro Rakousko v letech 1962–1966

Zanáška, Rudolf (1907–1954) aktivista českého esperantského skautingu, zakladatel esperantské sekce muzea v Kopřivnici

Zázvorka, Vlastislav (1903–1992) paleontolog, aktivní esperantista od roku 1921, psal i odborné články v esperantu

Zedníčková, Naděžda (1937–1985) kurzy v Lanškrouně, časopis „Verda vorto“ v Lanškrouně

Zedník, Alois Václav (1894–1969) svými esperantskými překlady zprostředkoval spolupráci mezi humoristickými časopisy Dikobraz a pekinským Manhua

Zedníková, Sonja (1928–2008) spolupracovala na textech pro zkoušky esperanta (1967)

Zelenka, František (1890) poštovní úředník, pracoval v katolickém esperantském hnutí

Zemek, Jan (1885–1960) železničář, prožil dobrodružný život, prošel koncentráky, uprchl pěšky z rozbombardovaných Drážďan, hovořil esperantsky s R. Thákurem (jeho vyprávění zachytila Eli Urbanová v Hetajro dancas, str. 165)

Zemek, Oldřich (1893–1967) český legionářský spisovatel (Světovým požárem, Z Asie do Evropy, Mělnické melodie aj.), setkal se s japonskými esperantisty

Zouzalík, Václav (1992) informatik z Českých Budějovic, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, přispěl několika články do KAESTů 2012 a 2014, přispívá do Wikipedie a dalších wikipedických projektů

Zýková, Marie (1928–2009) – aktivní členka E-klubu Plzeň, překladatelka, organizátorka táborů v Nekvasovech

Zvěřina, Rudolf Jiří (1925–2003) esperantista z Liberce, vydával adresář zájemců o korespondování a výukové cyklostylované materiály

Žák, Jaroslav (1931–2002) opavský esperantista, přeložil „Co mi dala česká literatura“ od Kurisu Kei

Žďárský, Gustav (1867–1925) autor učebnic maďarštiny, rumunštiny, češtiny, angličtiny, němčiny, španělštiny, italštiny, esperanta, překlady, obsahů české literatury

Železný, Ivo (1950) nakladatel, absolvent anglistiky, překladatel ze švédštiny a finštiny, esperanta a dalších osmi jazyků.

Železný, Jaro <Jaroslav nebo Jaromír> (1889–1970) napsal učebnici reformovaného esperanta Mezinárodní řeč esperantidská (Esperantido), vydal projekty Esperanta a Esperantisha (v tom posledním má nápis na hrobě v Těchonicích).


Osobnosti A – O

Administrace - Aleš Tomeček © 2009-2017