Zemřel Stanislav Krajíček

29. září 2024 zemřel náhle a nečekaně ve věku 68 let pražský malíř a esperantista Stanislav Krajíček. V esperantském společenství je znám pod uměleckou přezdívkou PANO. Patří bezesporu k pozoruhodným výtvarným umělcům, kteří si svou tvorbou zaslouží publicitu. Ti kdo ho znali na něho budou vzpomínat jako na člověka nejen tvořivého, ale především přátelského a laskavého.

Narodil se 29. července 1956 na východní Moravě v obci Klečůvka na Zlínsku. Vyrůstal ve velké rodině se 7 sourozenci.

Esperanto se začal učit v 80. letech v klubu ve Zlíně. V roce 1990 se přestěhoval do Prahy, kde strávil zbytek svého života.

Sklon k malování a umělecký talent projevoval již od dětství. Původně se z praktických důvodů vyučil povolání malíř-lakýrník. V roce 1992 začal studovat kresbu u akademického malíře Zdeňka Šorfa. Následně se po celý život dále vzdělával v umění a malířských technikách a samostatně rozvíjel svůj originální styl, který měl v jednotlivých obdobích jeho života rozdílné podoby. K výtvarné tvorbě ho povzbudilo zejména jeho působení jako malíře kulis na Filmové Akademii múzických umění (od r. 1995).

Jeho obrazy a reliéfy vycházejí nejen z jeho subjektivních pocitů, ale i z tradiční české malby s důrazem na současnou realitu.

Měl živou fantazii a otevřenost k experimentování s barvami a použitými materiály (např. latex, akryl, olej, dřevo nebo textilie). Většina jeho technik je vlastním originálním postupem.

Ve vícero svých dílech vyjádřil rovněž svůj zájem o mýty, záhady a duchovní aspekty života.

Stanislav Krajíček se představil na různých společných uměleckých výstavách, zejména v Praze, Středočeském kraji a na Zlínsku, a měl třicet samostatných výstav nejen v Praze, ale také např. ve Středočeském muzeu v Roztokách, v Muzeu Českého krasu v Berouně, ve Veltrusích, Zlíně a dalších městech ČR, celkem na 60 různých místech.

Jeho umělecký katalog obsahuje 977 děl, kromě toho vytvořil cca 300 dalších. Jedná se zejména o kresby a malby, ale i reliéfy, plastiky a betlémy. Jeho díla se nacházejí v soukromých sbírkách v celé České republice a zejména díky esperantu i v mnoha evropských zemích, dále v Městské galerii v Berouně a ve Valašské nezávislé národní galerii.

V roce 1998 se stal jedním ze spoluzakladatelů a následně aktivních členů pražského esperantského klubu E-mental', který bezesporu patří k nejagilnějším i v mezinárodním měřítku. Často se účastnil klubových akcí a výletů (nejen v tuzemsku, ale i na Slovensku a v Itálii).

V Muzeu esperanta ve Svitavách měl v prosinci 2011 přednášku o své osobní pouti do Santiago de Compostela a v letech 2013/2014 zde prezentoval svá díla v rámci výstavy Esperanto a múzy.

V roce 2014 se významně zasloužil o renovaci esperantského pomníku před Kongresovým centrem v Praze (kde se v r. 1996 konal 81. Světový kongres esperanta).

Během zmíněného kongresu vystavoval i své obrazy. Díky spolupráci s esperantisty z klubu Bona Stelo se jeho výstava uskutečnila také ve Francii (v Romans sur Isere u Lyonu).

Stanislav Krajíček měl esperantskou rodinu. Jeho manželka Květa Krajíčková (rozená Hubnová) byla v 90. letech předsedkyní Esperantského klubu v Praze a působila ve výboru Českého esperantského svazu. Esperantem mluví i dcera Zuzana.

Stanislava (zvaného Stáník) měli jeho přátelé velmi rádi – byl vyrovnaný, milý, dobrosrdečný, s jemným smyslem pro humor, chápavý a ochotný naslouchat a pomoci a přes své umělecké úspěchy skromný člověk. Nikdy se nepřestal učit a hledat nové cesty, a to nejen v umění. Z jeho děl vyzařuje láska k životu, sklon k harmonii v mezilidských vztazích, naděje a víra v dobro v člověku a ve vyšší smysl našeho života.

Jeho nečekaná a předčasná smrt je velkou ztrátou jak pro jeho rodinu, příbuzné a přátele, tak pro esperantské společenství a esperantskou i českou kulturu.

Poslední rozloučení se Stanislavem Krajíčkem (viz parte) se uskuteční v úterý 8. října 2024 ve 12:50 v Nové obřadní síni na Olšanských hřbitovech na Praze 3 (poloha na mapě). Klub E-mentál a zástupci výboru a členové ČES se postarají o květinovou výzdobu v esperantském jazyce. Předem děkujeme za vaši případnou účast nebo vyjádření soustrasti na adrese na kkrajickova (zavináč) volny.cz, event. níže v komentářích.

Jménem redakce ČES a našich čtenářů vyjadřujeme upřímnou soustrast nad ztrátou tohoto vzácného člověka. Ať přebývá v míru ve Světle, které dosud šířil skrze sebe a svá umělecká díla.

V rámci našich možností se budeme snažit šířit umělecké i lidské poselství Stanislava Krajíčka a m.j. vytvořit o něm články na české a esperantské Wikipedii a případně i obnovit jeho webové stránky.

Naše informace v tomto článku budou pravděpodobně ještě následně doplněny a upřesněny.

Pavla Dvořáková