Tento den se slaví po celém
světě 21. února již od r. 1999, jako upomínka na
studenty, kteří zemřeli při protestech na podporu uznání bengálštiny v Bangladéši
v r. 1952. Proč a jak se tento svátek připomíná i v rámci
esperantského hnutí a jakou roli esperanto může hrát a hraje nejen
v podpoře rovnoprávné mezinárodní komunikace, ale i jazykové
rozmanitosti ve světě?
Mateřský jazyk je základním kamenem naší identity. Je to první nástroj, který formuje naše myšlení, kterým se učíme poznávat svět, vyjadřovat emoce a navazovat vztahy. Je nositelem kulturního dědictví – přenáší tradice, příběhy, písně a hodnoty z generace na generaci. Pro mnoho lidí je mateřský jazyk symbolem příslušnosti k národu, etniku nebo komunitě a důležitou psychickou kotvou.
V mezinárodním kontextu však mateřský jazyk může být leckdy i překážkou. Ve světě existuje kolem 200 států, ale lidé v nich mluví celkem 6–7 tisíci jazyky (z nichž asi polovina je ohrožena vymizením). Používání dominujících jazyků (nejen angličtiny) v mnohojazyčném prostředí může s sebou přinášet častá nedorozumění a nerovnost. Na pomyslném žebříčku v tomto ohledu nejvýše může stát Papua-Nová Guinea s 840 jazyky, kde mnoho lidí nemluví oficiálním jazykem země. Zde vstupuje do hry potřeba neutrálního přemostění, které by respektovalo jazykovou rozmanitost.
Esperanto jakožto cíleně vytvořený, ale velmi praktický, snadno naučitelný a logický neutrální jazyk slouží jako most mezi různými kulturami. Nenahrazuje mateřské jazyky, ale usnadňuje rovnocennou komunikaci bez dominance jednoho národního jazyka. Podporuje jazykovou toleranci a rovněž i rodilé mluvící menšinovými jazyky tím, že jim usnadňuje účast v mezinárodním dialogu.
Zároveň v esperantu vychází nejen literatura původní, ale i překlady beletrie z jazyků menších národů, které by člověk při četbě ve své mateřštině zpravidla nejspíš pominul.
Mezi knižními novinkami jsou např. níže zobrazené tituly z brazilské
portugalštiny, chorvatštiny, maďarštiny, vlámštiny, albánštiny či
ukrajinštiny. 
zdroj: Katalogo
de UEA
Obdobně se esperantisté seznamují prostřednictvím překladů např. i s bohatstvím lidových písní.
V rámci esperantského hnutí je zároveň podporován zájem o studium různých národních jazyků a kultur. Na Světových kongresech esperanta (a často i na jiných mezinárodních akcích) tradičně probíhají mj. úvody do jazyka hostitelské země.
Na internetu lze rovněž
nalézt stručné videoúvody v esperantu do různých jazyků
(např. irština (vede diplomat
Seán Ó Riain) nebo svahilština), ale
i přednášky o minoritních a ohrožených jazycích
s praktickými ukázkami (např. Domorodé jazyky
v Austrálii či Jazyky v Africe).
Esperantisté ze vzdělávací organizace E@I pořádají od r. 2014 pro milovníky studia různých jazyků každoroční mezinárodní akci Polyglot Gathering (která mj. v r. 2024 proběhla v Praze a v r. 2025 v Brně). V roce 2026 se bude konat online setkání 5.-8.3. a živá akce 27.-31.5. opět v Brně (viz bližší info).
Z uvedených důvodů je tomuto důležitému tématu je věnována každoroční Tisková zpráva Světového esperantského svazu (UEA) (viz příloha) a den 21.2. je připomínán v esperantských periodicích i v rámci rozmanitých akcí k této příležitosti.
Zní to možná překvapivě, ale někomu může být dáno esperanto doslova do kolébky. Týká se to zejména dětí mezinárodních párů, které používají esperanto jako společný rodinný jazyk.
Mezi rodilými mluvčími byli mj. farmakolog a nositel Nobelovy ceny Daniel Bovet (1907–1992) nebo Petr Ginz (1928–1944), český chlapec částečně židovského původu, který redigoval v terezínském ghetu časopis Vedem a zahynul v Osvětimi.
V současné době stojí za zmínku např. Stela Besenyei-Merger (dcera maďarského otce a francouzské matky), která se angažuje v mezinárodním projektu Bobelarto (2021-) na podporu četby a literární tvorby v esperantu, jenž funguje i jako audiopodcast na Youtube.
Pokud byste si chtěli poslechnout, jak spolu komunikují mladé rodilé mluvčí esperanta, můžete kliknout ZDE.
Na Mezinárodní den mateřského jazyka si připomínáme, že každý jazyk má svou hodnotu – a esperanto nám může pomoci objevovat je všechny.
Pavla Dvořáková
Udělal jsem si ty testy. No, mezi 2-3. A našel jsem jim tam dvě chyby v Pravopisu: Správně - Mluvili jsme v Rusy, chybně - Mluvily jsme s Rusy. Ale co když s těmi Rusy mluvily ženy??
A u manikůry označil test jako správnou odpověď s -ů- přičemž píše, že zdravotnické kúry jsou vždy s -ú-
#1 Margit Turková
PAVLO, díky jsi "náš esperantský mluvčí"
Jsem přesvědčena, že článek zaujme víc lidí, kteří "brouzdají" po internetu -
budou považovat E za něco SAMOZŘEJMÉHO, a to je důležité