Sjezdy a konference před vznikem ČES

1909 první kongres Unie, Praha (360 osob)
1910 druhý kongres Unie, Praha (200 osob)
1911 třetí kongres Unie a konference rakouských esperantistů, Praha (120 osob)
1911 konference moravských esperantistů v Luhačovicích
1912 druhý kongres moravských a slezských esperantistů v Přerově k uctění 320 let J.A. Komenského.
1914 4. celorakouský kongres esperantistů ve Františkových Lázních (31.5.-1.6.) – při této příležitosti postaven první esperantský pomník (zničen nacisty v roce 1939)

1921 v Praze probíhá na Slovanském ostrově 13. Světový kongres esperanta

1922 První národní kongres v Brně (10–11.6., cca 300 osob)
1924 Druhý národní kongres v Liberci
1926 Třetí národní kongres v Bratislavě
1928 Čtvrtý národní kongres v Teplicích
1929 14. kongres Mezinárodní Katolické esperantské jednoty (IKUE) v Praze
1932 Pátý národní kongres v Olomouci, na počest kongresu zasazen Esperantský strom
1934 regionální setkání esperantistů v Lázních Bělohrad 12.8.1934
1935 Šestý národní kongres v Brně (20. 11.)
1938 1. celostátní sjezd svazu dělnických esperantistů v Plzni (6.-7.8.1938)
1949 svazový kongres v Liberci (kolem tisíce účastníků, 4–6. června)
1950 svazový kongres v Brně 27. května (cca tisíc účastníků)
1951 Celostátní sjezd v Praze (17.6.) a seminář v Praze (od října do prosince) s přednáškami
1953 4.1. v Olomouci celostátní konference esperantských skupin závodních klubů
1954 Sjezd esperantistů v Otrokovicích 11–12. září (140 účastníků)
1954 Regionální konference v Olomouci v hotelu Palace (9–10.1.)
1955 zemská konference esperantských obránců míru v Otrokovicích (316 delegátů)
1956 Regionální konference v Olomouci 7–8.1.1956 (153 delegátů z 43 míst)
1956 9.12. ve Frýdku regionální konference Ostrava-Olomouc (35 lidí ze 17 míst
1956 Regionální esperantská konference v Třebíči (27.-30.4.1956).
1957 Esperantská pracovní konference v Jevišovicích u Znojma 16. června, 40 účastníků
1958 Pracovní konference v Praze (12.3.), ve Vsetíně (28.9.), Ostravě (28.10.), Praze (26.-29.11).
1960 Setkání esperantistů u Labe (Renkontiĝo de esperantistoj apud Elbo) pořádané klubem v Poděbradech (cca 150 lidí).
1964 6.-7. června 5. setkání esperantistů v Poděbradech na oslavu Jiřího z Poděbrad (130 lidí); 5.-6. září konference v Olomouci.
1965 v Olomouci se koná Celostátní konference delegátů esperantských kroužků (11. a 12. prosince).
1965 Ustavující zasedání ČSEV 13. února v Brně, kde je založen druhý ČSEV
1966 Setkání esperantistů Severomoravského kraje v Ostravě-Vítkovicích (29/30. října, 98 účastníků), včetně plenárního zasedání ČSEV.
1967 Plenární zasedání ČSEV s prvním setkáním esperantistů Severočeského kraje v Jablonci (4. a 5. března, 87 delegátů z 18 míst kraje).

Sjezdy a konference Českého esperantského svazu

číslo na konci udává počet osob

1969 1. sjezd BRNO (29.-30.3.1969) 400

Ustavující sjezd v Brně

1973 pracovní zasedání delegátů pro II. sjezd v Ostravě (20.-22.4.1973) (měl to být II. sjezd, ale státní policie jej zakázala) – zasedala pedagogická sekce, technická sekce a byla založena mírová sekce MEM