Rubrika "Internetová knihovnička" - Esperanto v posledním románu Julese Verna

V naší letos nově založené rubrice vás budeme postupně seznamovat se zajímavými knihami napsanými původně v esperantu nebo majícími vztah k esperantu a dostupnými ke čtení na Internetu. V dnešním prvním díle se dozvíte, jaký vztah měl k esperantu zakladatel žánru vědeckofantastické literatury Jules Verne (1828–1905), jakou roli hrál tento jazyk v jeho posledním nedokončeném románu „Mise“ a jakými peripetiemi jeho vydání prošlo. Navíc vám původní text tohoto málo známého románu přinášíme v překladu do češtiny od paní Jindřišky Drahotové.

Jules Verne se s esperantem seznámil v r. 1903 a velmi se pro ně nadchl. Že mu idea plánových jazyků nebyla cizí, svědčí i zmínky v jeho dílech „Dvacet tisíc mil pod mořem“, kde kapitán Nemo hovoří se svou posádkou neznámým uměle vytvořeným jazykem, či „Věčný Adam“, v němž píše o jazyce našich vzdálených potomků v budoucí Atlantidě.

Verne ochotně přijal čestné předsednictví v nově založeném esperantském klubu v městě Amiens, kde žil, a slíbil svým přátelům, že napíše nový román, v němž by popsal výhody a zásluhy esperanta v oblasti mezinárodního porozumění. Koncem r. 1903 či začátkem r. 1904 začal psát román „Voyage d'étude“ (= „Výzkumná cesta“ či „Mise“), v němž putuje studijní expedice do nitra Afriky a jeden z jejích členů, Nicolas Vanof, je v ní pověřen vyučovat esperanto členy výpravy, neboť v rovníkové Africe je v té době již esperanto používáno pro usnadnění šíření vzdělání a realizace obchodních kontaktů. Autor však stihl vytvořit pouze 4 kapitoly a začátek páté (cca 50 stran) – 24. března 1905 přerušila jeho práci smrt (v důsledku komplikací cukrovky). Podle badatele Abela Montaguta ale není vyloučeno, že Verne zároveň mohl váhat pokračovat v původní koncepci díla, protože v té době vypukla v Nezávislém státě Kongo (= pozdější Belgické Kongo) a následně i ve Francouzském Kongu krvavá koloniální válka a to s románovou vizí bylo jen těžko slučitelné (Verne, ač utopista, si vždy zakládal na tom, aby jeho myšlenky byly pokud možno seriózně podložené a principiálně realizovatelné) …

Román posléze dokončil jeho syn Michel a vydal ho v r. 1919 pod názvem „Úžasné dobrodružství výpravy Barsacovy“ – odstranil v něm však úmyslně všechny zmínky o esperantu!

V r. 1981 Verneovo rodné město Nantes získalo řadu nevydaných autorových textů z jeho archívů (do té doby pečlivě chráněných jeho dědici) a začalo je postupně vydávat ve vícero svazcích. Ve svazku „San Carlos
et autres récits inédits“ (Le Cherche midi éditeur, Paris, 1993) tak přišel na světlo světa i původní text románu „Voyage d'étude“.

Ten posléze přeložil do esperanta István Ertl. Překlad vyšel v r. 1994 v literární příloze časopisu "Franca esperantisto. V r. 2010 vyšlo torzo románu v Itálii, a to dokonce v unikátní trojjazyčné verzi (francouzsky, italsky a v esperantu).

Z esperantského textu pořídila překlad do češtiny paní Jindřiška Drahotová a pod názvem „Mise“ si jej nyní můžete přečíst i vy. Text si můžete zdarma stáhnout a příp. vytisknout v níže uvedené příloze či ho naleznete na stránkách Esperantského kroužku dr. Hradila v Mladé Boleslavi. S dalšími překlady paní Drahotové vás budeme rovněž v této rubrice postupně seznamovat.

Pro doplnění uvádíme, že české příznivce díla tohoto geniálního spisovatele a vizionáře a sci-fi literatury obecně zveme na webové stránky Klubu Julese Vernea. Rovněž vám doporučujeme k přečtení knihu Ondřeje Neffa Jules Verne a jeho svět, která vyšla ve 2.vydání v Mladé frontě v r. 2005.

Z novějších knižně vydaných Verneových knih v překladu do esperanta lze nyní zakoupit např. Kolem světa za osmdesát dní (vyšlo v Kaliningradu v r. 2008).

Pavla Dvořáková


Soubory
doc J.Verne - Mise.doc (189.5 kB)

  • zveřejněno 14. 1. 2013, což bylo před 7 lety
  • od té doby článek otevřelo 1123 čtenářů
  • stránku si můžete vytisknout

Komentáře

Josef Vojáček

#1 Josef Vojáček

Informace o tomto Verneově románě vyšla před několika lety v časopise Esperanto, nevím ale, které to bylo číslo a ročník.

před 7 lety

Podělte se o svůj názor

 
Administrace - Aleš Tomeček © 2009-2020