Rodilí mluvčí esperanta (u příležitosti 21.2. - Dne mateřského jazyka)

Copak někdo takový opravdu existuje? A pokud ano, jak k tomu může dojít a k čemu to může být vlastně dobré? Jsou mezi rodilými esperantisty i nějaké známé osobnosti?


Přestože aktivní stoupenci a uživatelé esperanta žijí prokazatelně ve více než 120 zemích světa všech světadílů, žádná země dosud nepřijala tento jazyk za svou oficiální řeč. Nicméně esperanto používá jako společný neutrální komunikační prostředek např. řada mezinárodních rodin (v nichž otec a matka pocházejí z různých zemí nebo mají rozdílnou mateřštinu), či rodiny agilních esperantistů, které mají doma časté návštěvy ze zahraničí.

Děti z takovýchto rodin zpravidla hovoří odmalička dvěma, třema i více jazyky. Esperanto i tímto každopádně získává kvalitu jazyka opravdu živého, který zahrnuje i specifické výrazy z každodenního rodinného života, ale také humor, jazykové hříčky apod. I pro ty nejmenší v něm vycházejí knihy (viz Fotogalerie dětské literatury v esperantu), písničky, krátké filmy apod. A především – možnost bezprostřední komunikace a společné zážitky s lidmi z různých zemí a kultur již od útlého věku jim bezesporu unikátním a záviděníhodným způsobem rozšiřují obzor, kultivují životní hodnoty a obohacují vnímání světa …

ZNÁMÍ RODILÍ ESPERANTISTÉ

Dle ročenky UEA z roku 1966 pravděpodobně první známou rodilou mluvčí esperanta byla Emilia Gastón (nar. 1904), jejíž otec, advokát Emilio Gastón Ugarte (1877–1925), byl průkopníkem esperanta ve Španělsku. Jedním z prvních rodilých mluvčí byl mj. i Daniel BOVET (1907–1992), italský farmakolog švýcarského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1957. Esperanto se naučil v raném dětství od svého otce, pedagoga a psychologa Pierra Boveta, který byl ředitelem Ústavu J.J.Rousseaua v Ženevě.

Celosvětově nejznámějším rodilým esperantistou je patrně PETR GINZ (1928–1944), syn Oty a Marie Ginzových, kteří byli ve 30.letech motory esperantského hnutí u nás. V terezínském ghettu redigoval výborný dětský časopis Vedem a ve svých necelých 16 letech zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Jeho obrázek „Měsíční krajina“ se stal symbolem holocaustu a 16. 1. 2003 vzlétl do vesmíru na palubě amerického raketoplánu Columbia, který při zpáteční cestě (shodou okolností v den Petrových narozenin) tragicky havaroval … S pohnutým životním příběhem tohoto výjimečného chlapce se můžete seznámit v knize Deník mého bratra či ve filmu Poslední let Petra Ginze.

Světoznámé (vel)mistryně světa v šachu Zsuzsa, Zsófia, and Judit Polgárovy z Maďarska se naučily a používaly esperanto v rodině v rámci pedagogického experimentu svého otce, který tento jazyk považoval za efektivní prostředek pro bystření logického myšlení …

Mezi rodilými mluvčími jsou i renomovaní vědci, kteří se rovněž angažují v rámci Akademie esperanta, např. Francisko Simonnet: (1940–2012), francouzský profesor všeobecné lingvistiky a klasické filologie, či Carlo Minnaja (nar. rovněž 1940), profesor matematiky na Univerzitě v Padově.

Z kulturně zaměřených rodilých mluvčích aktivně působících v současném esperantském společenství zmiňme alespoň dánského hudebníka a recesistu Kima J.Henriksena, spoluzakladatele skupiny „Esperanto Desperado“ (viz např. jeho trvalý hit „Skavirino“ ) a mladého německého rockového hudebníka Gunnara R.Fischera.


Řada dětí, které hovoří esperantem odmalička, se rovněž setkává na různých mezinárodních setkáních: nejdůležitější je REF (Setkání esperantských rodin), které je určeno především pro rodilé mluvčí a koná se od r. 1967 pokaždé v jiné zemi (letos je to např. zámek Grésillon ve Francii).

Např. na REF konaném v r. 2006 v ČR (v Pilském Mlýně u Blatné) se sešli spolu se svými rodiči rodilí mluvčí esperanta 14 národností z 11 zemí celé Evropy

Dalšími důležitými akcemi pro tyto děti jsou především dětské „kongresíky“ (organizované poblíž místa konání světových kongresů) a velikonoční a novoroční setkání pořádaná v Německu. Pro rodiče rodilých mluvčích dříve vycházel speciální bulletin Familia Esperanto (nyní suplovaný na Internetu), byl vydán speciální výkladový Domácí slovník, obrázkový slovník „Mil unuaj vortoj“ („Prvních tisíc slov“) apod.

Dětských knížek, audiopohádek, písniček či dabovaných animovaných filmů v esperantu sice není tolik jako ve větších národních jazycích, ale jejich počet stále stoupá, a to vesměs bez jakékoliv viditelné podpory „shůry“. Na jejich přípravě se z nadšení podílejí především rodiče či přátelé těchto dětí. Ti rovněž spravují wikistránky Familioj.wikis­paces.com s úložištěm nejrůznějších vhodných a potřebných materiálů. Mimo to na Google Groups existuje diskusní fórum pro rodiče zvané DENASK. V r. 1994 vyšla v nakladatelství Edistudio v italské Pize podrobná sociologická studie Nikoly Rašiće o esperantských rodinách nazvaná Rondo familia (ISBN 8870360628).


A na závěr našeho článku ještě jedna malá (a snad i milá) názorná ukázka – zveme vás kina na krátkou animovanou pohádku O malé slonici Róze :-) Ti čtenáři našeho článku, kteří esperanto vůbec neumějí, mohou příběh sledovat nejen ve zvukové podobě, ale i na titulcích.

Pavla Dvořáková (padv)


  • zveřejněno 21. 2. 2013, což bylo před 7 lety
  • od té doby článek otevřelo 2117 čtenářů
  • stránku si můžete vytisknout

Komentáře

Bohužel zde zatím nejsou žádné komentáře.

Podělte se o svůj názor

 
Administrace - Aleš Tomeček © 2009-2020