Esperantujo - dvoustá země světa

Na týden vznikla dvoustá země světa – Esperantujo.

Více než 2300 esperantistů z více než 60 zemí se letos sešlo ve Vilniusu, hlavním městě Litvy, aby se 23. až 30. července zúčastnili 90. Světového esperantského kongresu. Téma kongresu bylo „Světové esperantské kongresy – sto let mezikulturní komunikace.“

Tento rok uplynulo 100 let od prvního mezinárodního esperantského kongresu, který se v roce 1905 uskutečnil v Boulogne-sur-Mer ve Francii. Další kongresy se konaly každý rok, s výjimkou období obou světových válek. Minulý rok byl kongres v Pekingu, příští bude ve Florencii a další pak v Jokohamě.

Esperantské kongresy jsou zvláštním typem mezinárodních akcí. Mimo hlavního tématického programu probíhají divadelní představení, koncerty, setkání s autory původní esperantské literatury i spontánní setkání obyčejných esperantistů. Kongresy jsou obrovskou manifestací esperantské kultury. Důležitým bodem programu jsou i pracovní setkání nejrůznějších zájmových skupin napříč všemi zeměmi a náboženskými vyznáními. Od milovníků koček a sběratelů známek přes nadšence cyklistiky až po zdravotně postižené. Esperantisté se také prostřednictvím výletů seznamují s hostitelskou zemí a mají možnost pochytit i něco z místního jazyka a místní kultury.

Mezinárodní jazyk esperanto, zveřejněný v roce 1887, se hodí právě k bezprostřední komunikaci mezi lidmi z nejrozličnějších kultur a mezi lidmi s nejrůznějšímy názory na svět. Esperanto v posledních letech zaznamenalo opět rostoucí zájem, mimo jiné díky své neutralitě v porovnání s nejrozšířenějšímy národními jazyky a také pro možnosti, které samotný jazyk nabízí. Hovoří se jím v približně 120 zemích. Možnosti jeho využití jsou velmi široké, od původní literatury až po cestování, při kterém je hojně využívána pomoc místních esperantistů. Dalšími výhodami jazyka je jeho velmi snadná osvojitelnost a prokázané usnadnění výuky dalších jazyků po zvládnutí esperanta. V Evropské unii pak může být velmi lákavá představa politiků rokujících v esperantu, bez nutnosti překládání, na které se z rozpočtu EU vydává každé třetí euro.

Převzato: Vratislav Hirš, účastník kongresu číslo 793

  • zveřejněno 4. 8. 2005, což bylo před 15 lety
  • od té doby článek otevřelo 1207 čtenářů
  • stránku si můžete vytisknout

Komentáře

Bohužel zde zatím nejsou žádné komentáře.

Podělte se o svůj názor

 
Administrace - Aleš Tomeček © 2009-2020