Článek v MFDnes - Proč nezavést v EU esperanto?

31. května 2014 vyšel v MFDnes článek od redaktora, spisovatele a překladatele Miloše Urbana. Přinášíme vám text v plném znění.


Článek v plném znění si můžete stáhnout níže.

Zda je obsah míněn vážně nebo (jemně) ironicky, necháme na posouzení čtenářů.

Pozn. red.:

Pro snazší orientaci, zmiňovaná jména Max Unterwasser a Roman Rops (nezaměňovat s publicistou Romanem Ropsem-Tůmou!!) nejsou reálné osoby a účastníci rozhovoru, ale autorovy umělecké pseudonymy a jakási jeho „alter ega“.

Milan Urban píše mj. sofistikované romány připomínající knihy Umberta Eca a o jazykové problematice je bezpochyby informován. Např. jeho pozoruhodný román Santiniho jazyk (podle něhož byl v r. 2011 natočen i stejnojmenný TV film, kteří možná někteří z vás viděli), jasně odkazuje i na jeho znalost Ecova Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře, které obsahuje mj.i poměrně podrobný popis a příznivé hodnocení esperanta. Na lehké (pravděpodobně záměrné) dvojsmyslnosti textu to ovšem nemusí nic měnit.

padv


Soubory
jpg clanek MFDnes 31.5.2014.jpg (358.2 kB)

  • zveřejněno 14. 7. 2014, což bylo před 6 lety
  • od té doby článek otevřelo 972 čtenářů
  • stránku si můžete vytisknout

Komentáře

Patrik

#1 Patrik

Krásný a vtipný článek!

Kdyby se esperanto vyučovalo už na základce od třetí třídy,tak by v deváté třídě skládali státní zkoušky a nebylo by potřeba se učit 2 cizí jazyky. Jazyková úrovenˇ žáků je zoufale slabá.

Dnešní stav výuky jazyků je odrazem společnosti.. 96% populace ani neví,že existuje nějaké Esperanto,včetně výhod v článku uvedených.. Bohužel...

před 6 lety
Max

#2 Max

Karaj geamikoj,
mi opinias, ke la artikolo estas skribita favore por Esperanto. La formo estas iomete ironia sed sane provoka.

před 6 lety
Oldřich Arnošt Fischer

#3 Oldřich Arnošt Fischer

Veřejnost můžeme navyknout na přítomnost Esperanta například dvojjazyčnými nápisy. Například: MUŽI / VIROJ - ŽENY / VIRINOJ; VCHOD - ENIRO / VÝCHOD - ELIRO. Nedávno mi jeden řemeslník zveleboval byt a od té doby si pamatuje, že na vypínači bylo napsáno LUMO. Když se mohou na dveře obchodů dávat tabulky ZDĚS GOVORJAT PO-RUSSKI nebo ENGLISH SPOKEN, můžeme používat tabulku ĈI TIE ONI PAROLAS ESPERANTON, ovšem také důsledně Esperanto používat. Občas jsem navštívil informační středisko a počínaje pozdravem BONAN TAGON! prostě mluvil Esperantem. A domluvil jsem se. Slečny zvyklé na angličtinu na mne sice koukaly udiveně, ale porozuměly. Více suverénního vystupování na veřejnosti nám prospěje.

před 5 lety
Patrik

#4 Patrik

Napadlo mě,že bych nechal vytvořit samolepky z logem esperanta a na různých místech ve městě je nalepil.. Vzniklo by tak levné povědomí o esperantu... :)

před 5 lety
miropiro

#5 miropiro

Patriku, já bych spíše radil psát třeba blog a sem tam zmínit cestu na nějakou esperantskou akci, v profilu zmínit, že se věnuji esperantu a tak :) Podobně jako to dělám já :) http://miroslavhruska.blog.idnes.cz/

před 5 lety

Podělte se o svůj názor

 
Administrace - Aleš Tomeček © 2009-2020